<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodněmi > Přirozená povodeň

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle § 73 odst. 1 vodního zákona nebo povodňovými orgány, zejména při:

•déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů;

•dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci.

 

Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů:

1.Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků.

2.Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Tyto povodně zasahují rozsáhlá území, obvykle s extrémními průtoky i značnými objemy povodňových vln. Vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích (Berounka, Vltava, Sázava).

3.Letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území, mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně). Katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých vějířovitých povodích, dokonce i v místech kde nejsou žádné vodní toky.

4.Zimní povodně způsobené ledovými jevy, (např. tzv. ledové nápěchy, ledové zácpy) se vyskytují na tocích i při relativně menších průtocích. Vyskytují se v úsecích toku náchylných ke vzniku ledových nápěchů a ledových zácp, např. Berounka, Sázava. Tyto povodně nebývají způsobeny zvýšenými průtoky, ale ucpáním průtočného profilu toku ledem, ledovou tříští, ledovými krami apod.