Území MČ Praha 2 leží, jako převládající část správního území hl. m. Prahy, v teplé klimatické oblasti T2 (dle Quitta). Tato oblast se vyznačuje průměrnou roční teplotou 8–9 °C. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje od 500–550 mm. V letních měsících se často vyskytují krátkodobé extrémní srážky bouřkového charakteru, které zasahují poměrně malá území.
Hlavní město České republiky Praha se nachází v oblasti mírného klimatického pásma s pravidelným sezónním cyklem teplot a srážek. Mimo těchto dlouhodobých výkyvů jsou krátkodobé změny počasí způsobovány častými přechody atmosférických front, které od sebe oddělují teplejší a studenější masy a jsou většinou doprovázeny srážkami. V letních měsících se často vyskytují krátkodobé extrémní srážky bouřkového charakteru, které zasahují poměrně malá území. V zimním období mohou nastat tání významná pro vznik povodní prakticky od prosince až do dubna.
Povodně vyskytující se v našich podmínkách lze rozdělit do několika hlavních typů:
•zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami a teplým větrem. Tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a propagují se dále i v nížinných úsecích velkých toků,
•letní povodně způsobené regionálními dlouhotrvajícími dešti. Vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích (Berounka, Vltava).
•letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity zasahujícími poměrně malá území. Mohou se vyskytovat kdekoli na malých tocích. Katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých vějířovitých povodích např. Jílovský potok, Litávka apod.
•zimní povodňové situace způsobené ledovými jevy na tocích při relativně menších průtocích. Vyskytují se v úsecích toku náchylných ke vzniku ledových nápěchů a ledových zácp např. Berounka, Sázava.
Do kategorie povodňových situací je nutno zařadit i povodně z jiných důvodů než hydrologických. Především to jsou havárie hrází vodohospodářských děl nebo jejich hradících konstrukcí (průlomové a přívalové vlny) - zvláštní povodně.
Výše povodňových škod při konkrétní povodni závisí na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější jsou:
•průběh povodně, charakterizovaný hodnotou kulminačního průtoku, tvarem a objemem povodňové vlny, dobou výskytu i druhem povodně (dešťová, sněhová, ledová, smíšená nebo způsobená technicky),
•operativní řízení vodohospodářských procesů v době povodní, především ve vodohospodářských soustavách a při povodních zasahujících větší území,
•kapacita a stav koryta toku a odolnost koryta proti proudící vodě. Skutečná kapacita koryta může být ovlivněna nánosy, překážkami v toku a inundačních územích, ledovými zátarasy,
•způsob zástavby a využívání zátopového území, který by měl odpovídat pravděpodobnosti zatopení. Pro průběh povodně je rozhodující zejména aktivní část zátopového území tvořící součást průtočného profilu. Objekty a předměty v tomto území, které povodeň odplaví, jsou potencionálním nebezpečím ucpání průtočného profilu a další části toku,
•včasná informovanost o povodňovém nebezpečí a spolehlivá činnost předpovědní hlásné povodňové služby,
•připravenost a úroveň prováděných opatření na ochranu před povodněmi jako souhrn aktivit povodňových orgánů, správců vodních toků, správců ohrožených nemovitostí a všech dalších orgánů a organizací zapojených do systému ochrany před povodněmi. Tímto systémem je možné včasným varováním a fungujícím systémem operativních opatření chránit obyvatelstvo a zabránit tak až 30 % povodňových škod,
•aktivní ovlivňování velikosti a průběhu povodně zachycením části povodňové vlny Vltavskou kaskádou, která je schopna transformovat Q5–Q10,
•zprávy povodňové služby o doběhové době povodňových průtoků na hlavních tocích a předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu.
Charakteristika oblastí dle Quitta
KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY |
TEPLÁ |
MÍRNĚ TEPLÁ |
|---|---|---|
T2 |
MT10 |
|
oranžová |
žlutá |
|
počet letních dní (max. t ≥ 25,0 °C) |
50–60 |
40–50 |
počet dní s Ø t ≥ 10,0 °C |
160–170 |
140–160 |
počet mrazových dní (min. t ≤ -0,1 °C) |
100–110 |
110–130 |
počet ledových dní (max. t ≤ -0,1 °C) |
30–40 |
30–40 |
Ø teplota v lednu [°C] |
-2 až -3 |
-2 až -3 |
Ø teplota v dubnu [°C] |
8–9 |
7–8 |
Ø teplota v červenci [°C] |
18–19 |
17–18 |
Ø teplota v říjnu [°C] |
7–9 |
7–8 |
počet dní se srážkami ≥ 1 mm |
90–100 |
100–120 |
srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] |
350–400 |
400–450 |
srážkový úhrn v zimním období [mm] |
200–300 |
200–250 |
počet dní se sněhovou pokrývkou |
40–50 |
50–60 |
počet zamračených dní (≥ 80 %) |
120–140 |
120–150 |
počet jasných dní (≤ 20 %) |
40–50 |
40–50 |
Zdroj: Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa, (data: Geografický ústav ČSAV, AOPK ČR)