<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Klimatologické poměry

Území MČ Praha 2 leží, jako převládající část správního území hl. m. Prahy, v teplé klimatické oblasti T2 (dle Quitta). Tato oblast se vyznačuje průměrnou roční teplotou 8–9 °C. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje od 500–550 mm. V letních měsících se často vyskytují krátkodobé extrémní srážky bouřkového charakteru, které zasahují poměrně malá území.

Hlavní město České republiky Praha se nachází v oblasti mírného klimatického pásma s pravidelným sezónním cyklem teplot a srážek. Mimo těchto dlouhodobých výkyvů jsou krátkodobé změny počasí způsobovány častými přechody atmosférických front, které od sebe oddělují teplejší a studenější masy a jsou většinou doprovázeny srážkami. V letních měsících se často vyskytují krátkodobé extrémní srážky bouřkového charakteru, které zasahují poměrně malá území. V zimním období mohou nastat tání významná pro vznik povodní prakticky od prosince až do dubna.

Povodně vyskytující se v našich podmínkách lze rozdělit do několika hlavních typů:

•zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami a teplým větrem. Tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a propagují se dále i v nížinných úsecích velkých toků;

•letní povodně způsobené regionálními dlouhotrvajícími dešti, vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích (Berounka, Vltava);

•letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity zasahujícími poměrně malá území, mohou se vyskytovat kdekoli na malých tocích;
katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých vějířovitých povodích např. Jílovský potok, Litávka apod.;

•zimní povodňové situace způsobené ledovými jevy na tocích při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích toku náchylných ke vzniku ledových nápěchů a ledových zácp např. Berounka, Sázava.

 

Do kategorie povodňových situací je nutno zařadit i povodně z jiných důvodů než hydrologických. Především to jsou havárie hrází vodohospodářských děl nebo jejich hradících konstrukcí (průlomové a přívalové vlny) - zvláštní povodně.

Výše povodňových škod při konkrétní povodni závisí na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější jsou:

•průběh povodně, charakterizovaný hodnotou kulminačního průtoku, tvarem a objemem povodňové vlny, dobou výskytu i druhem povodně (dešťová, sněhová, ledová, smíšená nebo způsobená technicky);

•operativní řízení vodohospodářských procesů v době povodní, především ve vodohospodářských soustavách a při povodních zasahujících větší území;

•kapacita a stav koryta toku a odolnost koryta proti proudící vodě. Skutečná kapacita koryta může být ovlivněna nánosy, překážkami v toku a inundačních územích, ledovými zátarasy;

•způsob zástavby a využívání zátopového území, který by měl odpovídat pravděpodobnosti zatopení. Pro průběh povodně je rozhodující zejména aktivní část zátopového území tvořící součást průtočného profilu;
objekty a předměty v tomto území, které povodeň odplaví, jsou potencionálním nebezpečím ucpání průtočného profilu a další části toku;

•včasná informovanost o povodňovém nebezpečí a spolehlivá činnost předpovědní hlásné povodňové služby;

•připravenost a úroveň prováděných opatření na ochranu před povodněmi jako souhrn aktivit povodňových orgánů, správců vodních toků, správců ohrožených nemovitostí a všech dalších orgánů a organizací zapojených do systému ochrany před povodněmi;
tímto systémem je možné včasným varováním a fungujícím systémem operativních opatření chránit obyvatelstvo a zabránit tak až 30 % povodňových škod;

•aktivní ovlivňování velikosti a průběhu povodně zachycením části povodňové vlny Vltavskou kaskádou, která je schopna transformovat Q5–Q10;

•zprávy povodňové služby o doběhové době povodňových průtoků na hlavních tocích a předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu.

 

Charakteristika oblastí dle Quitta

ČHMÚ: Mapy charakteristik klimatu