<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Hydrologické poměry

Významným vodním tokem na území SO i MČ Prahy 4 je Vltava, která tvoří západní hranici území. Dalšími vodními toky jsou Kunratický potok, potok Botič, Vestecký potok a Zátišský potok. Vodstvo na území SO spadá do úmoří Severního moře – hlavního povodí Labe, povodí II. řádu Vltavy.

Vltava

Vltava (IDVT 10100001, ČHP 1-12) vzniká soutokem Teplé a Studené Vltavy v 715,21 m n. m. Celý tok je vodohospodářsky významný. Nachází se zde kaskáda vodních nádrží. Vodní cesty jsou vybudovány od Slapů po Mělník v celkové délce 92 km. Povodí řeky je 28 090 km2, z toho 27 048 km2 v Česku. Délka toku činí 430,2 km. Vltava ústí do Labe u Mělníka v 156,18 m n. m.

Dílčí povodí Vltavy po soutok s tokem Berounka zahrnuje dílčí povodí Vltavy od ústí Sázavy po ústí Berounky. Pražskými přítoky Vltavy v tomto útvaru jsou zleva Lipanský potok – Krňák, zprava potok od Točné, Komořanský potok, Cholupický potok.

Vltava je v tomto útvaru souvisle technicky upravená, s oboustranným dlážděním břehů degraduje koryto řeky z hlediska ekologického i rekreačního a navíc přispívá k soustředění a zrychlení postupu případných povodňových vln. Dílčí povodí od ústí Berounky po ústí do Labe zahrnuje území hlavního města Prahy. Na území hlavního města zasahuje až po severní okraj Prahy, kde Vltava opouští město pod pravostranným vyústěním Drahanského potoka. Do tohoto vodního útvaru v Praze náleží významnější přítoky:

•levostranné: Vrutice, Dalejský a Prokopský potok, Motolský potok, Brusnice, Litovicko-Šárecký potok, částí pravobřežní Únětický potok,

•pravostranné: Libušský potok, Lhotecký potok, Zátišský potok, Kunratický potok, Botič, Rokytka, Čimický potok a Drahanský potok.'
 

Řeka Vltava si v celém úseku hlavního města Prahy prošla v první polovině 20. století soustavnou technickou úpravou pro plavební účely, jež spočívala v opevnění břehů kamennou dlažbou. V historickém středu města byla vybudována vysoká zděná nábřeží. V celém úseku je řeka vzduta soustavou zdymadel – jezy Modřany, Šitkovský-Staroměstský, Helmovský a Trojský.

V úseku toku od Vyšehradu po Barrandovský most je údolí Vltavy úseku poměrně sevřené. K rozlivům dochází v úseku pravého břehu v Podolí mezi Podolskou vodárnou a Branickým lomem za pobřežní čtyřproudou komunikací s tělesem tramvajové trati. Prostor mezi řekou Vltavou a pobřežní komunikací je využíván ke sportovním a rekreačním účelům, ale také pro umístění stavebních dvorů. Císařská louka odděluje v levé části řeky Smíchovský přístav. Císařská louka je 1,7 km uměle vytvořený ostrov v Praze-Smíchově. Od roku 2008 má na ostrově přístaviště přívoz Pražské integrované dopravy. Na pravém břehu se nachází malý přístav pro sportovní lodě v Podolí.

Úsek toku v Modřanské kotlině je na západní straně omezen Barrandovskou skálou a svahy nad Chuchlí, až do úrovně zaústění řeky Berounky, na východní straně (MČ Prahy 4) svahy nad Braníkem a Modřany (MČ Prahy 12). Aktivní inundační území je na levém břehu omezeno Strakonickou magistrálou a nájezdy na Barrandovský most (MČ Praha 5), na pravém břehu Komořansko–Modřanskou komunikací (tělesem železniční trati Praha–Davle). Tato komunikace tvoří ochrannou hráz, která má chránit pravou stranu pobřeží až do dolní části Modřan.

Vodní tok je ve správě Povodí Vltavy, státní podnik.

N - leté vody na Vltavě v hlásném profilu kategorie A - Malá Chuchle (ř. km 60,08)

Botič

Vodní tok Botič (IDVT 10100145, ČHP 1-12-01-020) pramení 1 km severovýchodně od Křížkového Újezdce ve výšce 478 m n. m. Na toku je vybudována Hostivařská přehrada, která je využívána převážně pro rekreaci. Na území SO Praha 4 vtéká pod komunikací Jižní spojka, ulici Na Botiči. V oblasti průmyslového areálu v Michli je částečně zatrubněn. Vodní tok Botič následně obtéká Tyršův vrch a teče severním směrem do Vršovic. Zde se stáčí západním směrem a protíná území SO Prahy 4 v oblasti ulic Křesomyslova a Sekaninova v Nusli. V tomto území před Fidlovačkou byla v roce 2008 dokončena revitalizace koryta, kdy došlo k jeho zpevnění i k zpřírodnění.

Botič ústí zprava do Vltavy pod Vyšehradem ve 186 m n. m. Plocha povodí činí 134,8 km2, délka toku je 33,4 km. Průměrný průtok u ústí dosahuje 0,44 m3/s.

Botič je ve správě:

ř.km. 0–20,757: Magistrát hl. m. Prahy, provoz a údržbu vykonávají Lesy hl. m. Prahy

ř. km 20,757–35,844: Povodí Vltavy, státní podnik

 

Kunratický potok

Kunratický potok (IDVT 10100625, ČHP 1-12-01-006) je menší vodní tok, pravostranný přítok řeky Vltavy. Na toku se nenachází žádný hlásný profil kategorie A ani B.

Kunratický potok pramení na území MČ Praha-Šeberov, asi 0,5 km jihozápadně pod Hrnčířským rybníkem v nadmořské výšce cca 295 m. Celková délka toku činí 13,341 km (5,7 na území MČ Kunratice a 4,9 na území MČ Praha 4), plocha povodí je 31,6 km2, průměrný průtok u ústí je 0,07 m3/s.

Hlavními přítoky Kunratického potoka jsou Olšanský, Vackovský a Roztylský potok. Povodí Kunratického potoka má protáhlý tvar s podélnou osou ve směru zhruba SZ-JV.

V povodí Kunratického potoka je vybudováno několik rybníků, největší z nich je Šeberák, dále pak např. Hrnčířský, Hornomlýnský, Dolnomlýnský a Labuť.

V zástavbě Kunratic až po vstup do Kunratického lesa protéká Kunratický potok hlouběji zaříznutým údolím, převážně v technicky upraveném stavu, doprovázený zástavbou zahradního charakteru. Starší technické úpravy koryta neodpovídají objektivním potřebám průtočnosti a stability koryta.

Pod rybníkem Dolnomlýnským protéká potok v délce 4,15 km až k rybníku Labuť Kunratickým lesem. Vytváří zde úzkou údolní nivu místy zaříznutou až 30 m pod okolní terén. Toto území, kde se zachovala původní rostlinná i živočišná společenstva, je vyhlášeno přírodní památkou – Údolí Kunratického potoka. Zde potok meandruje v údolní nivě lesním porostem, koryto je v přirozeném stavu bez souvislých úprav. Souběžně s potokem vede vyhlídková cesta, podél které bylo provedeno v místech břehových nátrží pouze místní zpevnění břehů koryta kamennými zídkami. V dolním úseku Krč-Braník je potok souvisle technicky upraven opevněním dna betonovými tvárnicemi. Kunratický potok přitéká do prostoru Braníku, kde teče podél sportovních areálů. Kunratický potok ústí zatrubněním zprava do Vltavy v Braníku v 187 m n. m.

Kunratický potok je ve správě:

ř.km. 0–0,050: Povodí Vltavy, státní podnik

ř. km 0,005–11,000: Magistrát hl. m. Prahy, provoz a údržbu vykonávají Lesy hl. m. Prahy