<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Hydrologické poměry

Významným vodním tokem na území MČ Prahy 5 je Vltava, která tvoří východní hranici území. Dalšími vodními toky jsou Dalejský potok a Motolský potok. Vodstvo na území SO spadá do úmoří Severního moře – hlavního povodí Labe, povodí II. řádu Vltavy.

Vltava

Vltava (IDVT 10100001, ČHP 1-12) vzniká soutokem Teplé a Studené Vltavy v 715,21 m n. m. Celý tok je vodohospodářsky významný. Nachází se zde kaskáda vodních nádrží. Vodní cesty jsou vybudovány od Slapů po Mělník v celkové délce 92 km. Povodí řeky je 28 090 km², z toho 27 048 km² v Česku. Délka toku činí 430,2 km. Vltava ústí do Labe u Mělníka v 156,18 m n. m.

Dílčí povodí Vltavy po soutok s tokem Berounka zahrnuje dílčí povodí Vltavy od ústí Sázavy po ústí Berounky. Dílčí povodí od ústí Berounky po ústí do Labe zahrnuje území hlavního města Prahy. Na území hlavního města zasahuje až po severní okraj Prahy, kde Vltava opouští město pod pravostranným vyústěním Drahanského potoka. Do tohoto vodního útvaru v Praze náleží významnější přítoky:

•levostranné: Vrutice, Dalejský a Prokopský potok, Motolský potok, Brusnice, Litovicko-Šárecký potok, částí pravobřežní Únětický potok,

•pravostranné: Libušský potok, Lhotecký potok, Zátišský potok, Kunratický potok, Botič, Rokytka, Čimický potok a Drahanský potok.
 

Řeka Vltava si v celém úseku hlavního města Prahy prošla v první polovině 20. století soustavnou technickou úpravou pro plavební účely, jež spočívala v opevnění břehů kamennou dlažbou. V historickém středu města byla vybudována vysoká zděná nábřeží. V celém úseku je řeka vzduta soustavou zdymadel – jezy Modřany, Šitkovský-Staroměstský, Helmovský a Trojský.

V úseku toku od Vyšehradu po Barrandovský most je údolí Vltavy úseku poměrně sevřené. K rozlivům dochází v úseku pravého břehu v Podolí mezi Podolskou vodárnou a Branickým lomem za pobřežní čtyřproudou komunikací s tělesem tramvajové trati. Císařská louka odděluje v levé části řeky Smíchovský přístav. Císařská louka je 1,7 km uměle vytvořený ostrov v Praze-Smíchově. Od roku 2008 má na ostrově přístaviště přívoz Pražské integrované dopravy. Na pravém břehu se nachází malý přístav pro sportovní lodě v Podolí.

Úsek toku v Modřanské kotlině je na západní straně omezen Barrandovskou skálou a svahy nad Chuchlí, až do úrovně zaústění řeky Berounky, na východní straně svahy nad Braníkem a Modřany. Aktivní inundační území je na levém břehu omezeno Strakonickou magistrálou a nájezdy na Barrandovský most (MČ Praha 5), na pravém břehu Komořansko-Modřanskou komunikací (tělesem železniční trati Praha–Davle).

Vodní tok je ve správě Povodí Vltavy, státní podnik.

N-leté vody na Vltavě v hlásném profilu kategorie A – Malá Chuchle (ř. km 60,08)

Dalejský potok

Dalejský potok (IDVT 10256475) pramení v jižní části obce Chrášťany. Na území Prahy vtéká za retenční nádrží Třebonice. Tok teče východním směrem, protéká městskými částmi Třebonice, Řeporyje a poté vtéká do Prokopského údolí a do Vltavy se vlévá jako levostranný přítok na ř. km 58,3 v Praze 5 v oblasti Zlíchova. Celková délka toku činí 13,5 km (4,9 km na území MČ Praha-Jinonice a Hlubočepy), plocha povodí je 36,8 km2. Mezi významnější přítoky Dalejského potoka patří Prokopský, Jinonický, Jinočanský, Klukovický, Holyňský a Ořešský potok.

Horní část povodí nad Řeporyjemi (Dalejský potok, Jinočanský potok) charakterizuje jednak nevyhovující stav technicky upravených koryt potoků, jednak nepříznivé využívání ploch k lavinovité zástavbě. V Řeporyjích nalézáme nevyhovující intravilánovou technickou úpravu s výrazným znečištěním vody. Od Řeporyj po Hlubočepy protéká potok mimořádně hodnotným přírodním územím, spolu s přilehlým povodím v celkové délce cca 5,5 km je chráněnou přírodní rezervací Prokopské údolí. Na Dalejském potoce se zde se kombinují úseky přírodě blízké se staršími, vesměs již i stavebně nevyhovujícími technickými úpravami. Jak podélné úpravy, tak příčné spádové objekty vytvářejí na potoce migrační překážky. V roce 2001 bylo koryto Dalejského potoka ve spodní části při výstavbě Hlubočep upraveno a opevněno kamenným opevněním.

V povodí je vybudováno několik retenčních nádrží k zachycení velkých vod a zploštění povodňových průtoků.

Správcem toku na území městské části je Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství Magistrátu hl. m. Prahy. Údržbu toku ve správě MZO MHMP  provádí Lesy hl. m. Prahy.

Motolský potok

Motolský potok (IDVT 10239152) pramení v katastru Praha-Stodůlky nedaleko stanice metra Zličín a do Vltavy se vlévá u Palackého mostu v říčním km 54,42. Celková délka toku činí 9,9 km. Plocha povodí je 15,075 km2.

Tok měl původně charakter otevřeného koryta, ale postupným rozvojem dopravy zvyšováním požadavků na stavební prostory došlo k postupnému zakrytí téměř poloviny trasy horní části koryta. Na území MČ Praha 5 je úsek zakrytý v délce od ř. km 4,25 po ústí a dále od hranic MČ po Pivovarský rybník. V otevřené části je koryto většinou upravené, opevněné kamennou dlažbou. V úseku od ř. km 5,34 do 4,5 potok teče v téměř přirozeném stavu, mezi kořeny vzrostlých stromů.

Přítoky jsou Cibulka, potok Větevný, Hlinitý a Z Krematoria. Správcem toku na území městské části je Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství Magistrátu hl. m. Prahy. Údržbu toku ve správě MZO MHMP  provádí Lesy hl. m. Prahy.