<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Hydrologické poměry

Významným vodním tokem na území SO Prahy 6 je Vltava, která tvoří severovýchodní hranici území. Dalšími vodními toky jsou Litovicko-Šárecký potok, Únětický potok, Lysolajský potok, Nebušický. Vodstvo na území SO spadá do úmoří Severního moře – hlavního povodí Labe, povodí II. řádu Vltavy.

Vltava

Vltava (IDVT 10100001, ČHP 1-12) vzniká soutokem Teplé a Studené Vltavy v 715,21 m n. m. Celý tok je vodohospodářsky významný. Nachází se zde kaskáda vodních nádrží. Vodní cesty jsou vybudovány od Slapů po Mělník v celkové délce 92 km. Povodí řeky je 28 090 km², z toho 27 048 km² v Česku. Délka toku činí 430,2 km. Vltava ústí do Labe u Mělníka v 156,18 m n. m.

Dílčí povodí Vltavy po soutok s tokem Berounka zahrnuje dílčí povodí Vltavy od ústí Sázavy po ústí Berounky. Pražskými přítoky Vltavy v tomto útvaru jsou zleva Lipanský potok – Krňák, zprava potok od Točné, Komořanský potok, Cholupický potok.

Vltava je v tomto útvaru souvisle technicky upravená, s oboustranným dlážděním břehů degraduje koryto řeky z hlediska ekologického i rekreačního a navíc přispívá k soustředění a zrychlení postupu případných povodňových vln.  Dílčí povodí od ústí Berounky po ústí do Labe zahrnuje území hlavního města Prahy. Na území hlavního města zasahuje až po severní okraj Prahy, kde Vltava opouští město pod pravostranným vyústěním Drahanského potoka. Do tohoto vodního útvaru v Praze náleží významnější přítoky:

•levostranné: Vrutice, Dalejský a Prokopský potok, Motolský potok, Brusnice, Litovicko-Šárecký potok, částí pravobřežní Únětický potok,

•pravostranné: Libušský potok, Lhotecký potok, Zátišský potok, Kunratický potok, Botič, Rokytka, Čimický potok a Drahanský potok.
 

Řeka Vltava si v celém úseku hlavního města Prahy prošla v první polovině 20. století soustavnou technickou úpravou pro plavební účely, jež spočívala v opevnění břehů kamennou dlažbou. V historickém středu města byla vybudována vysoká zděná nábřeží. V celém úseku je řeka vzduta soustavou zdymadel – jezy Modřany, Šitkovský-Staroměstský, Helmovský a Trojský.

Kritická místa:

V části Dejvice – Bubeneč je označován úsek podél plavebního kanálu od vyústění Šáreckého potoka až ke sportovní hale. Jde o rozsáhlou oblast s tělovýchovnými a sportovními zařízeními, úřady a podniky, zahrádkářskou kolonií ve Stromovce a na Císařském ostrově. Obytných objektů se tu nachází relativně málo. Stejně jako v části Podbaba okolo mostu přes plavební kanál je odhadováno ohrožení při Q10, v parku Stromovka bez obytných objektů již při Q5.

Podbaba – podél dolní části Šáreckého a Litovického potoka (ul. V Podbabě a V Šáreckém údolí), kde se nachází zástavba rodinnými domy, nastává ohrožení při Q20.

V Sedlci mezi Vltavou a železniční tratí Praha – Kralupy podél Roztocké silnice, kde se nachází řidší zástavba rodinnými domy, dochází k ohrožení již při Q5.  

Objekty a místa ohrožená za povodní na Vltavě v Praze 6:

při Q5 – vltavské ostrovy náplavky na nábřeží, část ul. Roztocká a Sedlce

při Q10 – Stromovka, část ul. Mlýnská, Papírenská, Podbabská, V Podbabě a Roztocká včetně části obce Sedlec

při Q100 – zatápí se část obce Sedlec a Roztoky spolu s částí silnice Podbaba – Roztoky

Litovicko-Šárecký potok

Litovicko-Šárecký potok pramení u obce Chýně, v západní části Středočeského kraje. Do Vltavy se vlévá v Praze – Sedleci, v místech, kde končí Císařský ostrov. K nejvýznamnějším přítokům patří Jenečský, Zličínský, Nebušický a Lysolajský potok. Litovicko-Šárecký potok nejprve protéká soustavou rybníků (Litovický, Kala, Břve, Strnad) a za hranicemi Prahy retenční nádrží Jiviny. Pod Ruzyňskou věznicí je tok v délce asi jednoho kilometru zatrubněn. Velká část toku protéká Šáreckým údolím, kde je vodní tok zaříznut do tvrdých buližníkových hornin, v nichž vyrývá kaňonovité údolí a vytváří řadu kouzelných scenerií.

Před vtokem do Šáreckého údolí je na potoce postaveno vodní dílo Džbán sloužící především pro rekreační účely.

Tok protéká Divokou Šárkou, Tichou Šárkou a Šáreckým údolím až po ústí do Vltavy v Podbabě. V celém tomto území je zástavba rodinnými domky s menší hustotou obyvatelstva, kde dochází k ohrožení při Q20.

Brusnice

Potok má tři hlavní prameny a všechny se nacházejí v těsné blízkosti budov Břevnovského kláštera. Zahradami Břevnovského kláštera protéká otevřeným korytem i částečným zatrubněním přes rybníčky u Markétské ulice a u ul. Radimovy do rybníku Šlajferka. Od tohoto rybníku potok pokračuje potrubím i nově zpevněným korytem do Jeleního příkopu. V celém tomto území je zástavba rodinnými i činžovními domy s poměrně vysokou hustotou obyvatelstva. Ohrožení nastává při průtoku nad 3. SPA – kdy dochází k přelivu koruny hráze rybníku „Šlajferka“, na kterém je osazena vodočetná lať.