<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka] Věcná část > Charakteristika území > Hydrologické poměry |
Nejvýznamnějším vodním tokem na území MČ Prahy 9 je vodní tok Rokytka. Ta obtéká vrch Smetanka na jihu správního obvodu, kde se do ní vlévá bezejmenný levostranný přítok. Rokytka dále protéká Hořejší rybník, za kterým se stáčí západním směrem k Libni. Vodní tok Rokytka má na území správního obvodu stanovené záplavové území.
Rokytka je říčka v povodí dolní Vltavy. Protéká územím Středočeského kraje a Prahou v České republice. Délka toku činí 37,5 km, z toho 31,5 km v Praze a jedná se tak o nejdelší potok na území Prahy. Plocha povodí je 134,85 km2. Průměrný tok činní 4,5 m3/s. Pramení jihovýchodně od města Říčany, poblíž obce Tehovec v nadmořské výšce 453 m. V Praze-Libni ústí do Vltavy ve 182 m n. m. Cestou od pramene přibírá řadu přítoků jako například Říčanský, Křenický, Běchovický, Svépravický, Hostavický, Vackovský a Prosecký potok nebo Chvalku a Malou Rokytku. Velká vodnost Rokytky dala vzniknout řadě rybníků, na území MČ Prahy 9 jde např. o Hořejší rybník.
Na území města Prahy prochází již spojený tok Rokytky nejprve nesouvisle zastavěným územím, v němž se sice nacházejí lokální přírodní enklávy kolem velkých rybníků Počernického a Kyjského, jinak je koryto toku technicky upraveno. V souvislé zástavbě Rokytka pokračuje technicky upraveným korytem. Na území MČ Praha 9 (v délce cca 9 km) vstupuje u silničního přemostění ulice Průmyslová v Hloubětíně. Několikakilometrovým meandrovitým údolím až přes Hrdlořezy obtéká vrch Smetanku a teče podél Hořejšího rybníka za Teslou Hloubětín. Za ním podtéká u tramvajové smyčky Nový Hloubětín Poděbradskou ulici a pokračuje středem Vysočan, mezi oběma souběžnými vysočanskými tramvajovými tratěmi. Před Vysočanskou poliklinikou podtéká pod Sokolovskou ulici a dále teče kolem parku Podvinní a usedlosti Kolčavka (za ní podtéká silnici a dvě železniční tratě) kde MČ Praha 9 opouští a směřuje k centru Libně. Libeň protéká meandrovitým údolím, v oblasti mezi náměstím dr. Václava Holého a Elsnicovým náměstím (toto náměstí pak přímo podtéká) teče pod kulturní památkou – nejstarším betonovým silničním mostem v České republice z roku 1896. Do slepého ramene Vltavy po pravé straně Libeňského ostrova ústí Rokytka z pravé strany u Českých loděnic pod Libeňským zámkem. Ústí Rokytky do Vltavy je součástí protipovodňové bariéry chránící Prahu před velkou vodou. Na vodním toku Rokytky se nachází suchá nádrž Čihadla (Praha 14-Hostavice), který slouží k zachycování přívalových srážek z povodí. Plocha hladiny je 39,2 ha a objem nádrže činí 681 835 m3. Výška zemního hráze je 4,2 m. Suchý poldr je ve správě Lesy hl. m. Prahy.
Označení M-denních průtoků |
30 |
60 |
90 |
120 |
150 |
180 |
210 |
240 |
270 |
300 |
330 |
355 |
364 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Průtok v l/s |
867 |
622 |
491 |
403 |
336 |
282 |
237 |
197 |
160 |
124 |
88 |
51 |
27 |
Označení N-leté vody |
Q1 |
Q2 |
Q5 |
Q10 |
Q20 |
Q50 |
Q100 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Průtok v m3/s |
4,4 |
7,6 |
13,5 |
19,3 |
26,4 |
37,9 |
48,4 |
S ohledem na sníženou ekologickou hodnotou, s destabilizovaným vodním režimem, byla v letech 2007 a 2008 provedena revitalizace koryt potoků v prostorách suché nádrže Čihadla (Svépravický, Rokytka, Hostavický), v jejímž důsledku došlo ke zpřírodnění celé lokality. Korytům potoků byl vrácen přírodní charakter a v jejich okolí vzniklo několik tůní a drobných vodních ploch. V přípravě se nachází revitalizační akce Čihadla II. Rokytku v úseku od ústí do 14,9 km (v katastru Prahy = po Počernický rybník včetně) spravuje Odbor ochrany prostředí hl. m. Prahy, zbývající tok spravuje Povodí Vltavy, státní podnik, závod Dolní Vltava se sídlem v Praze 5.
stránka b_char_hydro.htm aktualizována: 16.11.2024, publikována: 16.11.2024