Území MČ Praha 22 nepatří mezi významně zranitelná území z hlediska vzniku přívalových povodní, případné škody vzniklé koncentrovaným prouděním vody z přívalových srážek zde budou nabývat pravděpodobně jen malých plošných rozměrů (spíše v jinak suchých údolích) i výše. Při přívalových srážkách zde hrozí spíše velmi lokální projevy v podobě zaplavení prostor pod úrovní terénů, depresí, apod.
V plně urbanizované části území s vysokým podílem nepropustných ploch může ovšem při silném dešti docházet k problémům v důsledku nefunkčního nebo nedostatečně kapacitního odvodnění. Tyto lokální kritická místa je třeba vypozorovat během srážkových událostí.
Aktuální nasycení území lze vyhledat pomocí tzv. Indikátoru přívalových povodní (Flash Flood Guidance) na internetových stránkách:
ČHMÚ: indikátor přívalových povodní
ČHMÚ: indikátor přívalových povodní (arcgis)
Analýzu přívalových povodní zpracoval náměstek pro hydrologii ČHMÚ RNDr. Jan Daňhelka Ph.D. Tato analýza je součástí přílohy povodňového plánu.
1.ČHMÚ vydá výstráhu na nebezpečné bouřkové jevy a případně i povodňové jevy pro území Prahy (A), podrobné informace na
ČHMÚ: Výstražné informace
2.Zjištění dostupnosti členů povodňové komise MČ Praha 22 (SO) (dbf), případně možností a dostupnosti prostředků využitelných za povodní (Sbor dobrovolných hasičů, městská policie, správa kanalizací, zaměstnanci úřadu městské části apod.).
3.Na základě předem připraveného seznamu kritických lokalit je vhodné provést preventivní kontrolu s cílem identifikovat potenciální problémy například v podobě aktuálně omezené průtočnosti propustků, zanesení kanalizace apod.
4.V aplikaci Indikátor přívalových povodní zjistit aktuální odhady nebezpečných srážkových úhrnů pro dobu trvání 1, 3 a 6 hodin pro území Prahy 22.
ČHMÚ: indikátor přívalových povodní
ČHMÚ: indikátor přívalových povodní (arcgis)
5.Sledování informací o srážkách:
•odhady srážek z meteorologického radaru
ČHMÚ: Aktuální radarová data
kde jsou i odkazy na další internetové stránky optimalizované pro mobilní telefony, nebo ve formě aplikace pro chytré telefony, případně na stránkách radar.bourky.cz, především z hlediska organizace bouřek do formy řetězového efektu v oblasti či směřující k Praze 22,
•údaje z nejbližšího automatického srážkoměru ČHMÚ v Průhonicích
•sdružené informace z meteorologických radarů a srážkoměrů
ČHMÚ: Srážky na území ČR – kombinace radarového odhadu a pozemních srážkoměrů
6.Vydání výstrahy předpovědní povodňové služby ČHMÚ typu IVNJ pro území Prahy (A).
7.Monitoring nebezpečného vývoje bouřek je nejvhodnější provádět sledováním operativních výstupů z meteorologických radarů. Za nebezpečné situace lze pokládat zejména situace vytvoření řetězového efektu při proudění vzduchu z jihozápadu až jihu (nejčastěji při přechodu zvlněné studené fronty, nebo na okluzní frontě), stacionární bouřky bez pohybu setrvávající nad jednou lokalitou a obecně velmi silné bouřky (dle radarových odhadů). Při přechodu linie bouřek (uspořádaných ve směru sever-jih) postupující zpravidla od jihozápadu k severovýchodu zejména v období s výskytem tropických teplot lze očekávat zejména krátkodobé prudké zesílení větru s intenzivními nárazy.
8.Hlídková služba může být zřízena zejména za účelem monitoringu množství srážek přímo v lokalitě (lze využít manuální srážkoměrnou stanici v Praze-Uhříněvsi, nebo jiný provizorní způsob orientačního měření srážek) či monitoringu kritických míst, kde dochází k zaplavení případně škodám. V případě silné dešťové srážky, blíže nezjištěné doby trvání, doporučujeme považovat za potencionálně nebezpečnou každou srážku 30 a více mm.
9.Aktivace členů PK a jiných subj. – pokud odhad či měření srážek dosahuje hodnot na úrovni hodnot uváděných indikátorem přívalových povodní (viz. Bod 4).
10.Při výskytu srážek přímo v lokalitě Prahy 22 jsou monitorovány kritické lokality pro případné zjištění vzniku nebezpečných situací.
11.Operativní řešení vzniklých problémů.
12.lnterní vyhodnocení proběhlé situace a jejích následků (škody apod.), zjištění lokalit vniku komplikací při odtoku přívalových srážek.