Věcná část > Charakteristika území

Významným vodním tokem na území MČ Prahy 16 je řeka Berounka se svým levostranným přítokem Radotínským potokem. Vodstvo na území spadá do úmoří Severního moře – hlavního povodí Labe, povodí II. řádu Vltavy. Další významné ohrožení je povodněmi z Vltavy (zpětné vzdutí).

Berounka

Berounka představuje největší povodňové ohrožení pro MČ Praha 16. Území MČ se nachází na levém břehu řeky Berounky v úrovni ř. km 0,6–5,4.

Berounka, jako největším levostranný přítok Vltavy, vzniká v Plzni soutokem Mže s Radbuzou. Na své trati protéká směrem severovýchodním a později východním po soutok s Vltavou. Plocha povodí Berounky k ústí do Vltavy je 8 861 km2. Páteřními toky horní části oblasti povodí Berounky jsou Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava, v dolní části pak vlastní Berounka. Nejvýznamnějšími přítoky jsou Střela, Litavka a Loděnice. Celková délka toku včetně nejdelší zdrojnice Mže je 247 km (Berounka 139 km) a celkový spád po vzdutou hladinu zdrže VD Modřany cca 510 m.

Pás pohoří v příhraničí a morfologie území v okolí Plzně přispívají k vějířovitému tvaru říční sítě v horní části povodí, které tvoří čtyři zmiňované řeky – Úslava, Úhlava, Radbuza a Mže – stékající se téměř v jednom místě.

Průměrná roční srážka v povodí činí 586 mm, průměrný roční průtok k ústí do Vltavy je 36,0 m3/s, specifický odtok k uvedenému profilu je 4,06 l/s/km2.

Na vlastním toku Berounky jsou odtokové poměry v územní části MČ Praha 16 mírně nevyrovnané, poměr průměrného a povodňového průtoku (100letá povodeň) je cca 1 : 40.

Berounka je na území Prahy technicky upravená. Jedná se málo členité řečiště lichoběžníkového průřezu, koryto bylo opevněno kamenným záhozem v menší míře kamennou rovnatinou či dlažbou, úprava vymezila řece proti dřívějšímu stavu podstatně užší pás, z hlediska povodní vznikají nepříznivé, poměrně nízké retenční prostory. Na úkor někdejšího říčního pásu vznikly převážně vyvýšené nivní plochy, které jsou chráněny pouze před povodněmi menší velikosti, ale přesto byly v průběhu 20. století ve značném rozsahu zastavěny obytnými a rekreačními objekty, kde jsou často registrovány povodňové škody.

Mezi Radotínem a soutěskou nad Černošickým jezem přirozeně meandruje širokou údolní nivou. Těsně nad zaústěním Berounky do Vltavy je údolní niva přehrazena tělesem státní silnice I/4 – Strakonické, která přechází přes Berounku mostem v Lahovicích. Mostní profil je značně zúžený, takže nepříznivě vzdouvá hladinu v celé údolní nivě Berounky až ke Kazínu. Rozhodujícím způsobem ovlivňuje zatápění pravobřežní inundace pevný jez v Černošicích, nad nímž vybřežuje voda při Q1 (průtok 265–270 m3/s ). Postupová doba povodňových průtoků v úseku Berouna až ústí do Vltavy je 4–7 hodin (každá povodeň je jiná).

Správce vodního toku je Povodí Vltavy, státní podnik, výkon správy provádí Závod Dolní Vltava, Grafická 36, Praha 5.

Vltava

Další významné ohrožení je povodněmi z Vltavy (zpětné vzdutí). Vltava vzniká soutokem Teplé a Studené Vltavy v nadmořské výšce 715,21 m. Celý tok je vodohospodářsky významný. Nachází se zde kaskáda vodních nádrží. Vodní cesty jsou vybudovány v úseku Slapy – Mělník v celkové délce 92 km. Povodí řeky je 28 090 km2, z toho 27 048 km2 v Česku (k profilu limnigrafu Malá Chuchle má plochu povodí 26 719,9 km2). Délka toku činí 430,2 km. Vltava ústí do Labe u Mělníka v 156,18 m n. m.

Vodní tok je ve správě Povodí Vltavy, státní podnik.

Zatápěné území může být dále ovlivněno souběhem zvýšených průtoků na Berounce a na Vltavě.

Radotínský potok

Radotínský potok je levostranný přítok Berounky, do které se vlévá v Radotíně zhruba 3,7 km před jejím ústím do Vltavy ve výšce 192 m n. m. Pramení severně od obce Ptice ve výšce kolem 400 m n. m., délka toku je 22,3 km, plocha povodí 68,5 km2. (Plocha povodí k městské části (po Zmrzlík) je 50,75 km2.

Protéká postupně obcemi Ptice, Úhonice, Drahelčice, Rudná, Krahulov, Nučice, Tachlovice, Chýnice a Choteč, dále pak přitéká přes samotu Cikánka do MČ Praha 16. Na horním toku protéká po náhorních rovinách Pražské plošiny, pod Tachlovicemi se zařezává do hlubšího údolí. Má jen malé přítoky. Nad Cikánkou se do něj zleva vlévá Zmrzlík neboli Mlýnský potok, u cementárny zleva Lochkovský potok a pod cementárnou na začátku Radotína zprava Šachetský potok z Černé rokle a zleva Skalní potok ze Slavičího údolí. Charakter těchto drobných přítoků vylučuje významnou povodňovou situaci na území městské části.

Průměrná dlouhodobá roční výška srážek je 530 mm, charakteristika povodí P/L2 činí 0,17 a lesnatost je na úrovni deseti procent. Průměrný dlouhodobý roční průtok (Qa) je 120 l/s a specifický odtok 1,80 l/s/km2

N-leté průtoky (QN) v m3/s, profil limnigrafu nad ústím do Berounky