<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Hydrologické poměry

V posledních desetiletích byly zaznamenány především letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin a letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity, které se promítají i v nížinných úsecích.

Letní regionální deště zasahují velká území, prakticky celé povodí dotčených toků, vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným orografickým efektem (vyšší úhrny s rostoucí nadmořskou výškou), dlouhou dobou trvání (řádově desítky hodin až několik dní). Jejich intenzita je menší než u místních dešťů, ale celkový jejich objem je značný. Regionální deště doprovázejí oblast tlakové níže, vznikají ve složité oblačnosti ve frontách.

Povodňové vlny vzniklé následkem regionálních dešťů se vyvíjejí relativně pomalu a jejich vývoj lze obvykle poměrně dobře předpovídat. Z hlediska možností ochrany před povodněmi představují typ povodně, u které lze provádět operativní opatření ke snížení škod ještě před nástupem povodňové vlny.

Místní přívalové deště jsou srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 30 mm srážek za hodinu), které zasáhnou malou plochu o velikosti do cca 50 km2. Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaků typu Cumulus nebo Cumulonimbus. Jejich následky mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádný vodní tok. Tyto přívalové srážky se nedají předem prostorově a časově lokalizovat. Lze monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů. Všechna protipovodňová opatření proti těmto srážkám by měla být směřována do oblasti prevence.

Území městské části Praha-Slivenec se nenachází na rozvodí tří toků. Největší část Slivence odvodňuje potok Vrutice, která pramení ve Slivenci (vytéká z místního rybníku na návsi) a vlévá se do Vltavy ve Velké Chuchli. Jižní část Slivence (Habeš) odvodňuje Radotínský potok (mimo katastr MČ). Severní část Slivence a celou Holyni odvodňuje Dalejský potok, levobřežní přítok Vltavy, který se do ní vlévá u Barrandovského mostu.

Dalejský potok

Pramení pod obcí Chrášťany a do Vltavy se vlévá v Praze 5. Mezi významné přítoky Dalejského potoka patří Prokopský, Jinonický, Jinočanský, Klukovický, Holyňský a Ořešský potok. Dalejský potok je spolu s přilehlým povodím od Hlubočep až po Řeporyje v celkové délce asi 5,5 km chráněnou přírodní rezervací (Prokopské údolí) jak z hlediska přírodně biologického, tak z hlediska geologického. Horní část povodí nad Řeporyjemi (Dalejský potok, Jinočanský potok) charakterizuje jednak nevyhovující stav technicky upravených koryt potoků, jednak nepříznivé využívání ploch k lavinovité zástavbě.

Dalejský potok má v Řeporyjích nevyhovující intravilánovou technickou úpravu s výrazným znečištěním vody. Od Řeporyj po Hlubočepy protéká potok mimořádně hodnotným přírodním územím, kde se kombinují úseky přírodě blízké se staršími, vesměs již i stavebně nevyhovujícími technickými úpravami. Jak podélné úpravy, tak příčné spádové objekty vytvářejí na potoce migrační překážky. V roce 2001 bylo koryto Dalejského potoka ve spodní části při výstavbě Hlubočep upraveno a opevněno kamenným opevněním. Dalejský potok ústí jako levostranný přítok do Vltavy.

Vrutice

Pramení v zastavěné části Slivence pod bezejmenným vrchem. Teče podél ulice K Homolce, dále v Dolích a územím Velké Chuchle. Posledních několik set metrů včetně toku pod Strakonickou ulicí vede pod zemí. Celková délka Vrutice měří 3,12 km. Do Vltavy ústí na 62,5 km zleva. Průměrný průtok při měření v roce 1999 byl 8 l/s.