<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Zvláštní povodeň

V územním celku MČ Praha-Zbraslav je možný také výskyt zvláštních povodní, tj. povodní způsobených umělými vlivy, tj. situace, jež mohou nastat při stavbě nebo provozu vodohospodářských děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu zejména při:

•narušení vzdouvacího tělesa vodního díla (zvláštní povodeň typu 1= ZPV 1),

•poruše hradících konstrukcí a uzávěrů výpustných zařízení vodních děl (označená jako ZPV 2),

•nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla (označená jako ZPV 3).
 

Negativní vliv lze připustit havárií uzavíracích prvků nádrží na Vltavě, případně na Želivce (VD Švihov), případně destrukcí nádrží Orlík, Slapy a Švihov na Želivce.

V obou případech (zvláštní povodeň) je ohrožena část správního území na Vltavě, ve druhém případě (destrukce některé nádrže) dojde k totálnímu zaplavení a následným obrovským škodám v městských částech přiléhajících k Vltavě a části Berounky před jejím zaústěním do Vltavy.

Hladiny vody v nádržích Povodí Vltavy, státní podnik 

Pro případ zvláštní povodně má MČ Praha-Zbraslav speciální krizový plán, který má zpracován Magistrát hl. m. Prahy.

Legislativa:

Vodní díla, která mohou ovlivnit povodňovou situaci, jsou uvedena v kapitole Vodní díla I.–III. kategorie. Tato vodní díla se nacházejí jak ve správním územní (PPO Zbraslav), tak mimo správním území MC Praha-Zbraslav (přehradní nádrže).

Vlastníci (uživatelé) nebo správci vodních děl jsou povinni zajišťovat na těchto vodních dílech odborný technickobezpečnostní dohled, jehož účelem je průběžné zjišťování technického stavu díla z hlediska jeho stability, bezpečnosti, možných příčin poruch a navrhování opatření k nápravě.

Pro účely technickobezpečnostního dohledu jsou vodní díla zařazena do I. až IV. kategorie podle výše škod v území pod vodním dílem při jeho případné havárii. Posouzení účinku zvláštní povodně se stanoví odborným posouzením nebo expertním odhadem.

U kategorie I. a II. smí technickobezpečnostní dohled provádět pouze odborná organizace Vodní díla TDB, a.s. U kategorie III. se jedná o další odborné organizace, v Praze se jedná například o Lesy HMP (dohled nad VD Hostivař). U vodních děl IV. kategorie provádí (může provádět) vlastník (uživatel) nebo správce technickobezpečnostní dohled sám.

Bezpečnost vodních děl řeší prováděcí vyhláška k zákonu č. 254/2001 Sb., číslo 471/2001 Sb., o odborném technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.

Dle metodického pokynu MŽP (3/2000) se zvláštní povodně nekvantifikují u malých vodních nádrží, které splňují tyto podmínky:

•výška hráze je nižší než 4 m a současně celkový objem nádrže nedosahuje 50 tis. m3 a navíc při případném narušení hráze nemůže v přilehlém území pod dílem dojít k význačnějším škodám.

•bez ohledu na velikost akumulovaného objemu nádrže, pokud výška hráze není vyšší než 1,5 m.
 

Povinnost stanovení směrodatných limitů pro třístupňové vyjádření míry povodňového nebezpečí pomocí SPA má vlastník (provozovatel) vodního díla. U vodních děl I. a II. kategorie tak činí prostřednictvím odborné organizace pověřené výkonem TBD. U ostatních vodních děl je zpravidla navrhuje hlavní pracovník TBD, případně jiný odborný kvalifikovaný subjekt (např. zpracovatel manipulačního řádu) s využitím zkušeností hlavního pracovníka TBD. Tyto stupně povodňové aktivity vyjadřují vývoj a míru povodňového nebezpečí a vážou se na směrodatné limity, případně mezní nebo kritické hodnoty jevu souvisejícího se vznikem zvláštní povodně.

Kontaktní informace Odborné subjekty (POVIS)

Kontaktní informace Správci drobných vodních toků a nádrží (POVIS)