<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Hydrologické poměry

Území MČ se nenachází v oblasti s významným povodňovým rizikem (dle směrnice 2007/60/ES).

Návrhové průtoky jsou pro Kunratický potok určeny v zastavěných oblastech na Q50, v úsecích toku se zahradami a v Kunratickém lese na Q5 a v úseku toku v Krčském parku na Q20–Q50. Nové mostní objekty a malé vodní nádrže jsou posuzované na Q100.

Výskyt ledových jevů – vznik ledových bariér, zácp či chod ledů se ve sledovaném území nepředpokládá.

V posledních desetiletích byly zaznamenány především letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin a letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity, které se promítají i v nížinných úsecích. Významné povodně, které vznikly jako následek tání sněhu s výskytem dešťových srážek, se vyskytly méně, stejně jako povodně vzniklé pouze ledovými jevy.

Letní regionální deště zasahují velká území, prakticky celé povodí dotčených toků, vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným orografickým efektem (vyšší úhrny s rostoucí nadmořskou výškou), dlouhou dobou trvání (řádově desítky hodin až několik dní). Jejich intenzita je menší než u místních dešťů, ale celkový jejich objem je značný. Regionální deště doprovázejí oblast tlakové níže, vznikají ve složité oblačnosti ve frontách.

Povodňové vlny vzniklé následkem regionálních dešťů se vyvíjejí relativně pomalu a jejich vývoj lze obvykle poměrně dobře předpovídat. Z hlediska možností ochrany před povodněmi představují typ povodně, u které lze provádět operativní opatření ke snížení škod ještě před nástupem povodňové vlny.

Místní přívalové deště jsou srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 30 mm srážek za hodinu), které zasáhnou malou plochu o velikosti do cca 50 km2. Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaků typu Cumulus nebo Cumulonimbus. Jejich následky mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádný vodní tok. Tyto přívalové srážky se nedají předem prostorově a časově lokalizovat. Lze monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů. Všechna protipovodňová opatření proti těmto srážkám by měla být směřována do oblasti prevence.

Vodstvo na území MČ spadá do úmoří Severního moře – hlavního povodí Labe, povodí II. řádu Vltavy, dílčího povodí Kunratického potoka a jeho přítoků. Hlavními toky na území MČ je Kunratický potok a jeho levostranný přítok Vestecký potok. Z hlediska odtokových poměrů patří území do oblasti úrodných nížin s půdními i klimatickými podmínkami výhodnými pro intenzívní zemědělskou výrobu. V této oblasti jsou nejnižší srážky na povodí, a to pod 600 mm. Tyto nepříznivé vlhkostní a odtokové poměry jsou ještě podpořeny hustou zástavbou a velkým podílem zpevněných ploch v jižní části území. Celkovou retenční schopnost území mohou zvyšovat vodní díla na tocích a zalesněná severní část území (zde tok opouští území Kunratic). Specifický odtok se zde pohybuje pod 5 l/s.km2.

Kunratický potok

Kunratický potok (ID 10 100 625, ČHP 1-12-01-006/001) je menší vodní tok, pravostranný přítok řeky Vltavy ve správě Odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy (úsek 0,05–11,00 km) a Povodí Vltavy, státní podnik (úsek 0,00–0,05 km). Údržbu toku ve správě OCP MHMP provádí Lesy hl. m. Prahy. Pro celou délku toku i jeho přítoky je stanoveno záplavové území. Na toku se nenachází žádný hlásný profil kategorie A ani B.

Kunratický potok pramení na území MČ Praha-Šeberov, asi 0,5 km jihozápadně pod Hrnčířským rybníkem v nadmořské výšce cca 295 m. Celková délka toku činí 13,341 km (z toho 5,5 na území MČ Praha-Kunratice), plocha povodí je 31,6 km2, průměrný průtok u ústí je 0,07 m3/s.

Hlavními přítoky Kunratického potoka jsou Olšanský, Vackovský a Roztylský potok. Povodí Kunratického potoka má protáhlý tvar s podélnou osou ve směru zhruba SZ–JV.

V povodí Kunratického potoka je vybudováno několik rybníků, největší z nich je Šeberák, dále pak např. Hrnčířský, Hornomlýnský, Dolnomlýnský a Labuť.

V zástavbě Kunratic až po vstup do Kunratického lesa protéká Kunratický potok hlouběji zaříznutým údolím, převážně v technicky upraveném stavu, doprovázený rekreační zástavbou se zahradami. Starší technické úpravy koryta neodpovídají objektivním potřebám průtočnosti a stability koryta.

Pod rybníkem Dolnomlýnským protéká potok Kunratickým lesem v délce 4,15 km až k rybníku Labuť. Vytváří zde úzkou údolní nivu místy zaříznutou až 30 m pod okolní terén. Toto území, kde se zachovala původní rostlinná i živočišná společenstva, je vyhlášeno přírodní památkou – Údolí Kunratického potoka. Potok zde meandruje a koryto je v přírodě blízkém stavu bez souvislých úprav. Souběžně s potokem vede vyhlídková cesta, podél které bylo provedeno v místech břehových nátrží pouze místní zpevnění břehů koryta kamennými zídkami. V dolním úseku Krč–Braník (mimo území MČ) je potok souvisle technicky upraven opevněním dna betonovými tvárnicemi. Kunratický potok ústí zprava do Vltavy v Praze-Braníku v 187 m n. m.

Vestecký potok

Vestecký potok (ID 10 280 398) je menší levostranný přítok Kunratického potoka ve správě hlavního města Prahy. Délka toku je 2,9 km.

Tok pramení ve Vestci mezi ulicí Vídeňská a Na Suchých v nadmořské výšce cca 329 m. Potok teče převážně severním směrem podél komunikace Vídeňská, nad chatovou oblastí Nad Rybníčky se stáčí k východu a vlévá s do rybníku Šeberák (do Kunratického potoka na jeho ř. km 10,36).

Nad ulicí Sportovní (Vestec) se do toku zleva vlévá další tok (označovaný na webu Lesů hl. m. Prahy jako Vestecký potok), tok od Vídeňské pak jako Vestecký Východní. Dále se do toku vlévají dva drobné přítoky, na nich se nachází vodní díla – levostranný přítok od Rezervy a pravostranný přítok Olšanský potok od Olšanského rybníka.

Na území MČ Praha-Kunratice potok protéká málo obydlenou oblastí, převážně zatravněným územím s průmyslovou zónou a chatovou oblastí.

Vybrané charakteristiky vodních toků na území MČ Praha-Kunratice