Hydrologické a odtokové poměry

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

[Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území >

Hydrologické a odtokové poměry

Nejvýznamnější vodní toky z hlediska povodňového ohrožení jsou Vltava a Berounka. Oba tyto toky jsou dle vyhlášky významné vodní toky, jejíchž správcem je Povodí Vltavy, státní podnik.

Problémy způsobují i drobné vodní toky, především se jedná o tok Vrutice a částečně i o Mariánský (Lázeňský) potok.

V hydrologickém režimu dolního toku Vltavy a jejích přítoků byly zejména v posledních desetiletích zaznamenány letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin a letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity, které se promítají i v nížinných úsecích. (07/1954, 07/1960, 07/1981, 08/2002, 06/2013).

Významné povodně, které vznikly, jako následek tání sněhu s výskytem dešťových srážek se vyskytly méně, ale jejich vliv je rovněž nezanedbatelný (02/1971, 02/1986, 12/1992, 03/2005, 03–04/2006).

Povodně vzniklé pouze ledovými jevy se vyskytly místně, zejména v dolní části Berounky (nad přístavem Radotín).

Na Vltavě (pod Berounkou) jsou odtokové poměry již značně vyrovnané, poměr průměrného a povodňového průtoku (100letá povodeň) je cca 1 : 25, na vlastní Berounce rovněž (cca 1 : 40), naopak na Vrutici a Mariánském potoce jsou odtokové poměry značně nevyrovnané odhadem cca (1 : 600 Vrutice), 1 : 1 000 Mariánský (Lázeňský) potok.

Průtok na Vltavě je částečně ovlivňován manipulacemi na Vltavské kaskádě, které mohou povodňové průtoky ovlivnit pouze částečně, maximálně do úrovně Q10, a to pouze na vlastní Vltavě.

Tok Berounky a Sázavy je prakticky přirozený, neboť v jejím povodí nejsou žádné nádrže, které by mohly výrazně ovlivnit průběh povodňových průtoků. Maximální ovlivnění je u povodní hodnoty cca Q1.

Městská část Praha-Velká Chuchle je významně ohrožena povodněmi z Vltavy. Po ničivé historické srpnové povodni z roku 2002 a 2013 bylo rozhodnuto o výstavbě protipovodňové ochrany hlavního města Prahy. Nyní je správní území městské části částečně chráněno systémem protipovodňové ochrany (PPO), která je tvořena kombinací pevných železobetonových stěn, úseků s mobilním hrazením a úseky, které jsou pytlovány. Převážná část protipovodňové ochrany je navržena na průtok Q2002, PPO situované severně od hipodromu je navrženo na Q20.

Pozitivní ovlivnění vodními díly

Odtokové poměry na Vltavě ve správním území městské části Praha-Velká Chuchle pozitivně ovlivňují velká vodní díla na Vltavě, zejména VD Orlík se svým velkým ovladatelným ochranným prostorem a VD Slapy. Na Želivce, přítoku Sázavy, odtokové průtoky pozitivně ovlivňuje vodárenská nádrž Švihov. Na Vltavě lze očekávat pozitivní ovlivnění do 10leté povodně (Q10). Pozitivní ovlivnění nastává i u větších povodní (s nižší dobou opakování; > Q10). Za povodně v červnu 2013, kdy v profilu VD Orlík byl dosažený kulminační průtok (Q=2 160 m3/s), který byl vyhodnocen jako 100letý, došlo k transformaci kulminačního průtoku o 10 %, maximální odtok z Orlíku byl 1 950 m3/s. Velikost transformace však vždy závisí na několika faktorech, především na objemu a tvaru povodňové vlny a kulminačním průtoku, sekundárně na naplněnosti vodního díla a jeho ne/ovladatelném ochranném prostoru.

Ostatní vodní díla na Vltavě, Sázavě a Berounce, včetně některých významných rybníků mohou velkou vodu ovlivnit maximálně do úrovně Q1, dále je transformace povodňové vlny bezvýznamná.

Významná vodní díla, jsou uvedena v kapitole níže.

Negativní ovlivnění vodními díly

Naopak při porušení hrází vodních děl (zejména Orlík, Slapy a u vodního díla Švihov) by vzhledem k významným objemům došlo k totálnímu zaplavení a obrovským povodňovým škodám, a to nejen ve správním území městské části, ale i dále proti a po toku Berounky a po toku Vltavy a Labe. Více viz kapitola Zvláštní povodeň.

Letní hydrologický režim

Regionální deště zasahují velká území, prakticky celé povodí dotčených toků, vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným orografickým efektem (vyšší úhrny s rostoucí nadmořskou výškou), dlouhou dobou trvání (řádově desítky hodin až několik dní). Jejich intenzita je menší než u místních dešťů, ale jejich objem je značný. Regionální deště doprovázejí oblast tlakové níže, vznikají ve složité oblačnosti ve frontách.

Zvýšené vodní stavy na drobných tocích většinou nepůsobí vážnější potíže, avšak na větších už ano. Povodňové vlny se vyvíjejí relativně pomalu a jejich vývoj lze obvykle poměrně dobře předpovídat. Z hlediska možností ochrany před povodněmi představují typ povodně, u které lze provádět operativní opatření ke snížení škod ještě před nástupem povodňové vlny.

Místní deště jsou srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 20 mm za hodinu), zasahující malou plochu, která zpravidla nebývá větší než 50 km2. Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaků typu Cumulus nebo Cumulonimbus.

Jejich následky mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádná vodoteč.

Prakticky se nedají téměř vůbec předpovídat, respektive prostorově a časově lokalizovat. Maximálně lze monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů.

Všechna protipovodňová opatření proti těmto srážkám by měla být směřována do oblasti prevence. Pokud se již vyskytnou, většinou se již jedná především o odstranění vzniklých škod a likvidaci následků.

Zimní hydrologický režim

Tání sněhu s deštěm je zimní obdobou povodní z regionálních dešťů, kterými je také doprovázeno. Intenzita deště bývá zpravidla menší než v létě, avšak v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou teplý vítr, promrzlá půda a prakticky nulová evapotranspirace bývají následky obdobné. Tyto povodně bývají často zpočátku doprovázeny ledochody.

Ledové povodně vznikají většinou při nízkých průtocích. Často k jejich vzniku přispívá činnost člověka, respektive provoz MVE, kdy i drobné změny průtoku vedou k porušení vytvořené ledové celiny v jezových zdržích, která se rozláme, kolmo naskládá a vytvoří ledové bariery, které pak vzdouvají vodu. Mohou tak vzniknout lokální problémy.

Z hlediska možnosti výskytu zimních tzv. "ledových" povodní je městská část Praha-Velká Chuchle příznivě ovlivněna teplejší vodou, která odtéká z Vltavské kaskády. Ohrožena je pouze horní část nad závodištěm, a to ledovými jevy z Berounky, částečně pak objekty mezi Strakonickou silnicí I/4 a řekou Vltavou, a to pouze při silném ledochodu z Berounky, případně i Sázavy.

 


Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické a odtokové poměry

   | tisk | nahoru |

stránka b_char_hydro.htm aktualizována: 23.11.2024, publikována: 23.11.2024