Věcná část > Charakteristika území

V posledních desetiletích byly zaznamenány především letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin a letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity, které se promítají i v nížinných úsecích. Významné povodně, které vznikly jako následek tání sněhu s výskytem dešťových srážek, se vyskytly méně, stejně jako povodně vzniklé pouze ledovými jevy.

Letní regionální deště zasahují velká území, prakticky celé povodí dotčených toků, vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným orografickým efektem (vyšší úhrny s rostoucí nadmořskou výškou), dlouhou dobou trvání (řádově desítky hodin až několik dní). Jejich intenzita je menší než u místních dešťů, ale celkový jejich objem je značný. Regionální deště doprovázejí oblast tlakové níže, vznikají ve složité oblačnosti ve frontách.

Povodňové vlny vzniklé následkem regionálních dešťů se vyvíjejí relativně pomalu a jejich vývoj lze obvykle poměrně dobře předpovídat. Z hlediska možností ochrany před povodněmi představují typ povodně, u které lze provádět operativní opatření ke snížení škod ještě před nástupem povodňové vlny.

Místní přívalové deště jsou srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 30 mm srážek za hodinu), které zasáhnou malou plochu o velikosti do cca 50 km2. Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaků typu Cumulus nebo Cumulonimbus. Jejich následky mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádný vodní tok. Tyto přívalové srážky se nedají předem prostorově a časově lokalizovat. Lze monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů. Všechna protipovodňová opatření proti těmto srážkám by měla být směřována do oblasti prevence.

Vltava

Vltava (IDVT 10100001, ČHP 1-12) vzniká soutokem Teplé a Studené Vltavy v 715,21 m n. m. Celý tok je vodohospodářsky významný. Nachází se zde kaskáda vodních nádrží. Vodní cesty jsou vybudovány od Slapů po Mělník v celkové délce 92 km. Povodí řeky je 28 090 km2, z toho 27 048 km2 v Česku. Délka toku činí 430,2 km. Vltava ústí do Labe u Mělníka v 156,18 m n. m.

Dílčí povodí Vltavy po soutok s tokem Berounka zahrnuje dílčí povodí Vltavy od ústí Sázavy po ústí Berounky. Pražskými přítoky Vltavy v tomto útvaru jsou zleva Lipanský potok – Krňák, zprava potok od Točné, Komořanský potok, Cholupický potok. Vltava je v tomto útvaru souvisle technicky upravená, s oboustranným dlážděním břehů degraduje koryto řeky z hlediska ekologického i rekreačního, a navíc přispívá k soustředění a zrychlení postupu případných povodňových vln.

Dílčí povodí od ústí Berounky po ústí do Labe zahrnuje území hlavního města Prahy. Na území hlavního města zasahuje až po severní okraj Prahy, kde Vltava opouští město pod pravostranným vyústěním Drahanského potoka. Do tohoto vodního útvaru v Praze náleží významnější přítoky:

•levostranné: Vrutice, Dalejský a Prokopský potok, Motolský potok, Brusnice, Litovicko-Šárecký potok, částí pravobřežní Únětický potok,

•pravostranné: Libušský potok, Lhotecký potok, Zátišský potok, Kunratický potok, Botič, Rokytka, Čimický potok a Drahanský potok.

Řeka Vltava si v celém úseku hlavního města Prahy prošla v první polovině 20. století soustavnou technickou úpravou pro plavební účely, jež spočívala v opevnění břehů kamennou dlažbou. V historickém středu města byla vybudována vysoká zděná nábřeží. V celém úseku je řeka vzduta soustavou zdymadel – jezy Modřany, Šítkovský, Staroměstský, Helmovský a Trojský.

Únětický potok

Plocha povodí Únětického potoka je při výtoku z katastru Prahy-Suchdola (staničení 2,73 km) přibližně 42 km2. Celková délka toku je 15 km a celková plocha povodí činí 45 km2. Průměrný průtok dosahuje hodnoty 0,10 m3/s. Vzhledem ke klimatickým poměrům území budou nejpravděpodobnější příčinou možných povodňových situací přívalové srážky. Průtok především v horní části povodí bude zřejmě značně ovlivněn zpevněnými plochami letiště a komunikací. Průtok je dále ovlivňován retenčními nádržemi pro zachycení dešťových vod z ploch letiště a poldry podél toku. V části, která se nachází na území MČ Praha-Suchdol (stan. v ř. km 2,173 až 3,768) je potok neregulovatelný. Úsek od Spáleného mlýna k Trojanovu mlýnu (stan. v ř. km 2,3 až 3,1) prochází mokřady, které zajišťují rozliv potoka při větších průtocích. V úseku od Trojanova mlýna po hráz Únětického rybníka je tok soustředěn do koryta opevněného dlažbou z kamene (1958) a při vyšších průtocích se vybřežuje na okolní pozemky. Potok na katastrálním území Suchdol protéká přírodní rezervací. Vodní tok je ve správě Povodí Vltavy, státní podnik.

Únětický potok je veden u Povodí Vltavy, státní podnik, jako neupravený a nejsou na něm prováděna žádná protipovodňová opatření. Vzhledem k tomu, že celý úsek se nachází v přírodní rezervaci Roztocký háj – Tiché údolí, musí případný zásah do toku povolit příslušný vodoprávní úřad.

Jako tok s malým povodím je Únětický potok pro ochranu před povodněmi respektive pro možnost prognózy povodňového stavu velmi problematický. Velikost a morfologie povodí napovídá, že celá povodňová epizoda probíhá v několika málo hodinách.

Suchdolský potok

Suchdolský potok (či také Starosuchdolský potok) pramení v severní části starého Suchdola v nadmořské výšce 230 m n. m. jeho délka činí 580 m. Plocha povodí je cca 2,5 km2 a povodí jako takové je spíše rovinatého charakteru, kromě severní zalesněné části, kde je průměrný sklon okolo 36 %. Suchdolský potok je pravostranným přítokem v ř.km 2,3 km Únětického potoka. Nejvýše položený bod povodí se nachází ve výšce 335 m n. m. a uzávěrový profil je ve výšce 211 m n. m.

Pramen potoka je v ulici Pod Rybníčkem zaústěn do požární nádrže a přepad z nádrže je sveden do potrubí. Potok je zatrubněn v úseku ul. Pod Rybníčkem (DN 400) a V Údolí (DN 500) a plní zde současně funkci dešťové kanalizace pro přilehlé nemovitosti. V části, kde ul. V Údolí přechází do ul. Spálený mlýn je tok vyveden na povrch a dále pokračuje souběžně s ul. Spálený mlýn a vlévá se ještě na území MČ Praha-Suchdol do Únětického potoka. Suchdolský potok má jeden pravostranný přítok – tzv. Vodoteč Keltů, která ústí do nezatrubněné části potoka (mimo obydlené území).

Pro Suchdolský potok je vypracována studie ,,Hydrologický model povodí Suchdolského potoka“.

Vzhledem ke klimatickým poměrům území budou nejpravděpodobnější příčinou možných povodňových situací na Suchdolském potoce přívalové srážky.

Povodí Vltavy, státní podnik, vede tento potok jako neupravený a neprovádí zde žádná opatření. Je zadán projekt protipovodňových opatření (OTV MHMP).

V povodí Suchdolského potoka je z hlediska povodní nebezpečím odtok z přilehlých polí, který může zatopit nemovitosti v ul. Dvorská a Pod Rybníčkem. jednalo by se o bleskovou povodeň. Podmínky pro její vznik lze omezit způsobem hospodaření na přilehlých polích (zejména vyloučením pěstování kukuřice). Pole obhospodařuje školní zemědělský podnik Lány.

Vodoteč Keltů

Jedná se o občasný vodní tok, který má v horní části charakter odvodňovacího žlabu (pokračování povrchového odvodnění komunikací), v dolní části se jedná o přirozené koryto. Vodní tok slouží k odvodu dešťových vod z přilehlého území.

Celková délka vodního toku je 204,2 m. Vodní tok se nachází na pozemcích parc.č. 2330 a 820/1 v k.ú. Suchdol.

Vodní tok začíná na křižovatce ul. Keltů a Stržná, kde je místo největších průtoků. V horní části je lemován opěrnými zídkami, v dolní části probíhá v lesním porostu, z části souběžně s kanalizačním řadem a končí zaústěním do Suchdolského potoka.

Vodoteč Keltů je vodní tok s minimálním průtokem, pouze při větších srážkových úhrnech protéká korytem větší množství vody. Vzhledem k charakteru vodního toku nejsou známy žádné hydrologické údaje. Vliv srážkových vod vodního toku Keltů na průtok v Suchdolském potoce není zahrnut do studie hydrologických poměrů. Je však nesporné, že při extrémních srážkách může mít negativní vliv na povodňovou situaci na Suchdolském potoce – úseku od vtoku vodního toku k ústí do Únětického potoka – a případně přispět k ohrožení nemovitostí v osadě Spálený mlýn a zatopení jediné přístupové cesty – komunikace Spálený mlýn. Jednalo by se však o tzv. bleskovou povodeň, kterou nelze předem očekávat a opatření se týkají pouze informací o možném stavu ohrožení Suchdolským potokem v případě předpokládané extrémní srážky.

Z minulosti není známo, že by zvýšený průtok vodního toku způsobil škody na majetku.

V roce 2017 byla provedena revitalizace vodního toku.

Sedlecký potok

Jedná se o vodní tok, který slouží jako dešťová kanalizace pro odvod srážkových vod z areálu České zemědělské univerzity a přepadu z odlehčovací nádrže kanalizace, která vede na ÚČOV Troja. Vodní tok je veden v korytě, které přechází v oblasti ul. Přerušená do potrubí o průměru 800 mm (již mimo území městské části). Povodňové situace způsobené přívalovými srážkami nastávají v místě vtoku do potrubí. Za účelem zabránění zaplavování pozemků v oblasti při ul. V Sedlci, kde při přívalových srážkách nestačí kapacita potrubí, byla na otevřeném toku učiněna protipovodňová opatření (retenční nádrž). Současně byl OTV MHMP zadán projekt dalších protipovodňových opatření na tomto toku.