<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území

Hl. m. Praha je největším městem České republiky. Rozkládá se na ploše 496 km2, což je pouze 0,6 % území republiky, ale počtem 1 244 375 obyvatel představuje 11,3 % obyvatel státu. Současná rozloha města je výsledkem přirozeného historického vývoje a dlouhodobého územního růstu.

Území Prahy leží ve střední části České vysočiny, převážně v oblasti Poberounské soustavy; menší část na severovýchodě je součástí České tabule. Dnešní ráz reliéfu města ovlivnila v prvé řadě erozní a akumulační činnost Vltavy, po jejichž obou březích se Praha rozkládá. V geomorfologii Prahy nápadně kontrastují na jedné straně plošinný reliéf v nejvýše položených místech a na druhé straně hluboce zaříznutá údolí Vltavy a jejích přítoků. Nejčlenitější reliéf vznikl na levém břehu Vltavy. Nejvyšším místem je zarovnaný povrch jihozápadně od Zličína (399 m n. m.). Naopak nejníže se nachází hladina Vltavy, když na severním okraji města v Suchdolu opouští území Prahy (177 m n. m.), takže maximální výškové rozdíly dosahují přes 200 m na poměrně malou vzdálenost.

Prahu lze považovat z geografického pohledu za jakýsi střed Evropy. Krajina byla v minulosti odlesněna, vysušena a zastavěna. Terén byl účelově zvyšován navážkami, tok Vltavy byl upraven regulací a jezy.

Z hlediska ochrany přírodního prostředí jsou na území hl. m. Prahy čtyři státní přírodní rezervace (Prokopské údolí, Radotínské údolí, Roztocký háj, Satalická bažantnice), dvě chráněné přírodní památky (Petřínské skály, Královská obora) dvě chráněná naleziště a sedmdesát pět chráněných přírodních výtvorů.

Vzhledem k výše popsané geografické poloze hlavního města Prahy, hustotě osídlení a celkovém významu města je ochrana jeho obyvatel, infrastruktury, kulturních památek i životního prostředí před záplavami prioritou číslo jedna.

Jak ukazují zkušenosti z ničivých záplav v srpnu roku 2002, je zajištění maximální ochrany před povodněmi zejména s ohledem na výraznou členitost terénu a hustotu zástavby v těsné blízkosti vodních toků velmi složité. V současné době velmi nákladně dobudovaná protipovodňová opatření na území hlavního města Prahy v tomto směru značně zvyšují efektivnost ochrany před záplavami.

Zpracovaný „Povodňový plán hlavního města Prahy“ plně zajišťuje organizační i technické zvládnutí povodní v maximální míře, zejména rozsáhlými protipovodňovými opatřeními, budovanými od roku 1997. Do těchto protipovodňových opatření hlavní město investovalo více než 3,5 miliardy korun.

Správní rozdělení a demografické údaje

Praha je hlavním městem České republiky a jako taková je pravidelným sídelním městem jejích ústředních orgánů. Navíc je už od 24. listopadu 1990 de facto opět statutárním městem, má však specifické postavení obce i kraje zároveň. Netýká se jí zákon o obcích (č. 128/2000 Sb.) a zákon o krajích (č. 129/2000 Sb.), nýbrž zvláštní zákon o hlavním městě Praze (č. 131/2000 Sb.), který se zmiňuje o jejím statutu, ale mezi statutární města ji nepočítá. Praha vydává pro své území vlastní právní předpisy, vyhlášky i nařízení, které publikuje ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy. V Praze zároveň sídlí i správní instituce Středočeského kraje.

Od 1. 7. 2001 platí rozdělení metropole na 57 městských částí, které spravuje 22 správních obvodů s rozšířenými kompetencemi. Městské části tvoří samostatné celky, ty jsou spravovány zastupitelstvy v čele se starostou a radou, které sídlí na úřadech městských částí.

Městské částí hlavního města Prahy