<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Hydrologické poměry

Záplavová území jsou stanovena na základě podkladů matematického modelu podle povodní z roku 1890, srpna 2002 a června 2013.

Kritickým průtokem pro oblast vnitřní Prahy je průtok cca 2300 m3/s (odpovídá cca Q10), kdy se začínají zaplavovat níže ležící oblasti MČ Praha 1, avšak některé objekty jsou ohroženy již při cca Q2, což odpovídá průtoku 1220 m3/s, jak je uvedeno v následujícím textu. Kde jsou uvedeny směrodatné N-leté průtoky a hodnoty stupňů povodňové aktivity pro profil Praha-Chuchle.

STARÉ MĚSTO

•úsek od Karlových lázní k Národnímu divadlu podél ulic Karolíny Světlé a Divadelní a rozsáhlým výběžkem až k Nové radnici, ulicí Na Františku a Karlína. Jde o území hustě osídlené, středisko některých centrálních úřadů a institucí s množstvím objektů chráněných památkovým úřadem, historická část Prahy, ohrožení Vltavou při průtoku od 2500 m3/s

•náplavka Na Františku od 600 m3/s

•průchod z náplavky (Smetanově nábřeží) do Divadelní ulice od 900 m3/s (chráněno PPO).

Prvořadý význam.

MALÁ STRANA

•území podél Čertovky ohrožena Vltavou od 600 m3/s (chráněno PPO)

•oblast s kulturními památkami: Nosticův, Chotkův a Lichtensteinský palác a velmi starým bytovým fondem. Oblast charakterizována jako historická část Prahy, ohrožení Vltavou při průtoku od 2000 m3/s.

•Sovovy mlýny a přilehlé území ohroženo Vltavou od 1000 m3/s (chráněno PPO, krom Lichtenštejnského paláce).

Prvořadý význam.

SLOVANSKÝ a STŘELECKÝ ostrov

•oblast bez bytových objektů s drobnými rekreačními a sportovními zařízeními, parky s restauračními objekty (Žofín)

▪Slovanský ostrov od 2500 m3/s

▪Střelecký ostrov od 1600 m3/s
 

Palác Žofín je řešen zvlášť a je chráněn protipovodňovými opatřeními nezávislými na hl. m. Praze, viz PP Žofín (uložen na úřadu MČ).

Druhořadý význam.

Nejvýznamnějším vodním tokem z hlediska povodňového ohrožení je Vltava – významný vodní tok dle vyhlášky, jejíchž správcem je Povodí Vltavy,státní podnik.

Směrodatný předpovědní hlásný profil kategorie A Praha-Chuchle pro MČ Praha 1

*) Hodnoty N-letých průtoků jsou převzaty z evidenčních listů hlásných profilů k datu 15. 10. 2019 vyhotovených ČHMÚ, aktuální (platné) průtoky jsou na aktuálním evidenčním listu hlásného profilu, viz odkaz na hlásný profil výše.

V hydrologickém režimu dolního toku Vltavy a jejích přítoků byly zejména v posledních desetiletích zaznamenány letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin a letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity, které se promítají i v nížinných úsecích. (07/1954, 07/1960, 07/1981, 08/2002, 06/2013).

Významné povodně, které vznikly, jako následek tání sněhu s výskytem dešťových srážek se vyskytly méně, ale jejich vliv je rovněž nezanedbatelný (02/1971, 02/1986, 12/1992, 03/2005, 03-04/2006).

Městská část Praha 1 je ohrožena prakticky pouze povodněmi z Vltavy. Po ničivé historické srpnové povodni z roku 2002 bylo rozhodnuto o výstavbě protipovodňové ochrany hlavního města Prahy. Po zkušenostech z povodně roku 2013 došlo k úpravám a doplnění systému protipovodňové ochrany. Nyní je správní území městské části chráněno systémem protipovodňové ochrany (PPO), která je tvořena kombinací pevných železobetonových stěn, úseků s mobilním hrazením a úseky, které jsou pytlovány. Systém PPO je dále doplněn o opatření na kanalizaci, bez kterého není možné zajistit kompletní ochranu ohrožených lokalit. Převážná část protipovodňové ochrany je navržena na průtok Q2002, pouze úsek na Kampě (od Lichtenštejnského paláce ke Karlovu mostu) je navržen na Q50, celkově je však oblast chráněna navazující linií PPO (ulice Na Kampě) na Q2002. Vice je protipovodňová ochrana popsána v kapitole Protipovodňová opatření (v  interní verzi)..

Pozitivní ovlivnění vodními díly

Částečně příznivé ovlivnění povodňové situace ve správním území městské části Praha 1 lze připustit ovladatelným ochranným prostorem u vodního díla Orlík (Vltava). Předpokládá se příznivé ovlivnění do povodně cca Q10.

Ostatní vodní díla na Vltavě, Sázavě a Berounce, včetně některých významných rybníků mohou velkou vodu ovlivnit maximálně do úrovně Q1, dále je transformace povodňové vlny bezvýznamná.

Více viz kapitola Vodní díla I.–III. kategorie.