Věcná část > Charakteristika území > Hydrologické poměry

Zástavba se rozprostírá podél obou břehů levého břehu Vltavy (ř. km cca 54,560–51,000). V záplavovém území se nachází Q100 se nachází přibližně 60 objektů, které jsou však chráněny výše uvedeným vybudovaným protipovodňovým opatřením.

Celková délka Vltavy je cca 430,20 km. Hlavní pramen (Teplá Vltava) vyvěrá na Šumavě na východním svahu Černé hory, 4,5 km jihozápadně od obce Kvilda, nedaleko hranice se Spolkovou republikou Německo, kterou v první části toku sleduje.

Na vlastním toku Vltavy jsou odtokové poměry v územní části Praha 1 již poměrně vyrovnané, poměr průměrného a povodňového průtoku (100letá povodeň) je cca 1 : 25.

Pro potřeby stanovení ohrožení městské části bylo využito stanovené záplavové území (Q5, Q20 a Q100) z roku 2003 a dále rozlivy ze srpnové povodně z roku 2002, která dle vyhodnocení ČHMÚ blížila 500leté vodě. Nejčastěji se tento kulminační průtok označován dle roku výskytu, tedy Q2002*, toto označení je použito i tomto povodňovém plánu.

*Dle souhrnné správy o povodni, vypracované státním podnikem Povodí Vltavy, 14. 8. 2002 ve 12 hodin Vltava kulminovala při průtoku 5160 m3/s = Q2002; pro upřesnění je uváděna i hodnotu 500leté vody, dle ČHMÚ Q500 = 5530 m3/s.

K zaplavení prvních objektů na území městské části Praha 1 z Vltavy dochází již při průtoku Q1, jedná se o Čertovku, uzavření vrat hotelu Four Seasons a Podchod u Divadelní ulice, všechny tyto lokality jsou chráněny PPO. Následně dochází k zaplavení náplavky u Karlova mostu při Q2. K dalšímu ohrožení dochází až při Q10, kde dochází k zaplavení nebo ohrožení lokalit na Malé Straně: Malostranské nábřeží a objekty u Sovových mlýnů.

Mosty postavené přes Vltavu na území Městské části Praha 1 jsou dostatečně kapacitní, což bylo ověřeno při srpnové povodni z roku 2002 a nejsou zdroji povodňového nebezpečí, pokud dojde k pravidelnému odstraňování případných plovoucích objektů, které se za povodně Vltavou plují. Je tedy potřeba dbát zvýšené pozornosti a odstraňovat naplavený materiál z mostních profilů, které mají menší dimense, jedná se především u mostů:

•Karlův most,

•Mánesův most.

Více je problematika popsána v kapitole Místa omezující odtokové poměry.