Zvláštní povodeň

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

[Úvodní stránka]  Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodněmi >

Zvláštní povodeň

Na území městské části je možný také výskyt zvláštních povodní, tj. povodní způsobených umělými vlivy, tj. situace, jež mohou nastat při provozu vodohospodářského díla, které vzdouvá nebo může vzdouvat vodu zejména při:

narušení vzdouvacího tělesa vodního díla (zvláštní povodeň typu 1= ZPV 1),

poruše hradících konstrukcí a uzávěrů výpustných zařízení vodních děl (označená jako ZPV 2),

nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla (označená jako ZPV 3).
 

Negativní vliv lze připustit havárií uzavíracích prvků nádrží na Vltavě, případně na Želivce (VD Švihov), případně destrukcí vzdouvacích těles VD Orlík, Slapy a Švihov na Želivce. V obou případech (porucha na uzávěru či destrukce vzdouvacího tělesa) je ohrožena část správního území na Vltavě, ve druhém případě (destrukce některé z nádrží) dojde k totálnímu zaplavení a následným obrovským škodám v městských částech přiléhajících k Vltavě a části Berounky před jejím zaústěním do Vltavy.

Zvláštní povodeň může nastat také při poruše protipovodňové ochrany městské části (porucha mobilního hrazení, pytlů s pískem) a také poruše protipovodňového opatření na kanalizační síti (zpětné klapky, uzávěry na kanalizační síti, mobilní čerpací stanice)

Pro případ zvláštní povodně na území MČ Praha 1 je zpracován speciální krizový plán, který má zpracován Magistrát hl. m. Prahy.

 

Hladiny vody v nádržích Povodí Vltavy, státní podnik 

Legislativa:

Vodní díla, která mohou ovlivnit povodňovou situaci, jsou uvedena v kapitolách Vodní díla I.–III. kategorie. Tato vodní díla se nacházejí jak v záplavovém územní (protipovodňová ochrana – PPO), tak mimo správním území MČ – Vltavská kaskáda.

Vlastníci (uživatelé) nebo správci vodních děl jsou povinni zajišťovat na těchto vodních dílech odborný technickobezpečnostní dohled, jehož účelem je průběžné zjišťování technického stavu díla z hlediska jeho stability, bezpečnosti, možných příčin poruch a navrhování opatření k nápravě.

Pro účely technickobezpečnostního dohledu jsou vodní díla zařazena do I. až IV. kategorie podle výše škod v území pod vodním dílem při jeho případné havárii. Posouzení účinku zvláštní povodně se stanoví odborným posouzením nebo expertním odhadem.

U kategorie I. a II. smí technickobezpečnostní dohled provádět pouze odborná organizace VODNÍ DÍLA - TBD a.s.  – dbfkategorie III. se jedná o další odborné organizace, v Praze se jedná například o Lesy hl. m. Prahy  – dbf (dohled nad VD Hostivař, přehrážky na vodních tocích ve správě). U vodních děl IV. kategorie provádí (může provádět) vlastník (uživatel) nebo správce technickobezpečnostní dohled sám.

Bezpečnost vodních děl řeší prováděcí vyhláška k zákonu č. 254/2001 Sb., číslo 471/2001 Sb., o odborném technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.

Dle metodického pokynu MŽP (3/2000) se zvláštní povodně nekvantifikují u malých vodních nádrží, které splňují tyto podmínky:

výška hráze je nižší než 4 m a současně celkový objem nádrže nedosahuje 50 tis. m3 a navíc při případném narušení hráze nemůže v přilehlém území pod dílem dojít k význačnějším škodám.

bez ohledu na velikost akumulovaného objemu nádrže, pokud výška hráze není vyšší než 1,5 m.
 

Povinnost stanovení směrodatných limitů pro třístupňové vyjádření míry povodňového nebezpečí pomocí SPA má vlastník (provozovatel) vodního díla. U vodních děl I. a II. kategorie tak činí prostřednictvím odborné organizace pověřené výkonem TBD. U ostatních vodních děl je zpravidla navrhuje hlavní pracovník TBD, případně jiný odborný kvalifikovaný subjekt (např. zpracovatel manipulačního řádu) s využitím zkušeností hlavního pracovníka TBD. Tyto stupně povodňové aktivity vyjadřují vývoj a míru povodňového nebezpečí a vážou se na směrodatné limity, případně mezní nebo kritické hodnoty jevu souvisejícího se vznikem zvláštní povodně.

Vodní díla I., II. a III. kategorie mají samostatná měření a vyhodnocování dle Programu TBD a technickobezpečnostní prohlídky za účasti vodoprávního úřadu v termínu 1× ročně, resp. 1× za 2 roky, resp. 1× za 4 roky. U malých vodních děl IV. kategorie je povinnost přizvat vodoprávní úřad na prohlídku jednou za 10 let.

Kontaktní informace Odborné subjekty (POVIS)

Kontaktní informace Podniky povodí (POVIS)
Správci drobných vodních toků a nádrží (POVIS)
Rybářské organizace (POVIS)


Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodněmi > Zvláštní povodeň

   | tisk | nahoru |

stránka b_druhy_povoden_zvlastni.htm aktualizována: 16.11.2024, publikována: 16.11.2024