Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické a odtokové poměry

Nejvýznamnější vodní toky z hlediska povodňového ohrožení jsou Vltava a Berounka. Oba tyto toky jsou dle vyhlášky významné vodní toky, jejíchž správcem je Povodí Vltavy, státní podnik.

Občasné problémy způsobují i drobné vodní toky, především se jedná o Břežanský potok a Lipanský potok.

Jednotlivé vodní toky jsou více popsány v dalších podkapitolách.

Povodňové ohrožení z Vltavy a Berounky hrozí především při výskytu regionálních dešťů, které zasahují velká území, prakticky celé povodí dotčených toků, vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným orografickým efektem (vyšší úhrny s rostoucí nadmořskou výškou), dlouhou dobou trvání (řádově desítky hodin až několik dní). Jejich intenzita je menší než u místních dešťů, ale jejich objem je značný. Regionální deště doprovázejí oblast tlakové níže, vznikají ve složité oblačnosti ve frontách.

Zvýšené vodní stavy na drobných tocích většinou nepůsobí vážnější potíže, avšak na větších už ano. Povodňové vlny se vyvíjejí relativně pomalu a jejich vývoj lze obvykle poměrně dobře předpovídat. Z hlediska možností ochrany před povodněmi představují typ povodně, u které lze provádět operativní opatření ke snížení škod ještě před nástupem povodňové vlny. Jedná se o typ povodní, které způsobují velké celorepublikové škody, jak bylo možné pozorovat v roce 1997 na Moravě, v roce 2002 na Vltavě a Berounce a v menší míře i v roce 2013.

Místní deště (označované také jako přívalové nebo bleskové) jsou srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 20 mm za hodinu), zasahující malou plochu, která zpravidla nebývá větší než 50 km2. Jejich následky mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádná vodoteč.

Prakticky se nedají téměř vůbec předpovídat, respektive prostorově a časově lokalizovat. Maximálně lze monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů.

V hydrologickém režimu dolního toku Vltavy a Berounky byly zejména v posledních desetiletích zaznamenány letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin (povodně 07/1954, 07/1981 a zejména ničivá povodeň 08/2002 a 06/2013.

Dále se vyskytovaly letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity. Povodně, které vznikly, jako následek tání sněhu s výskytem dešťových srážek se vyskytly podstatně méně, ale jejich význam je rovněž nesporný (viz povodně 03/2005, 03–04/2006 a 01/2011).

Pozitivní ovlivnění vodními díly

Odtokové poměry na Vltavě ve správním území městské části Praha-Zbraslav pozitivně ovlivňují velká vodní díla na Vltavě, zejména VD Orlík se svým velkým ovladatelným ochranným prostorem a VD Slapy. Na Želivce, přítoku Sázavy, odtokové průtoky pozitivně ovlivňuje vodárenská nádrž Švihov. Na Vltavě lze očekávat pozitivní ovlivnění do 10leté povodně (Q10). Pozitivní ovlivnění nastává i u větších povodní (s nižší dobou opakování, > Q10). Za povodně v červnu 2013, kdy v profilu VD Orlík byl dosažený kulminační průtok (Q2 160 m3/s) vyhodnocena jako 100letý, došlo k transformaci kulminačního průtoku o 10 %, maximální odtok z Orlíku byl 1 950 m3/s. Velikost transformace však vždy závisí na několika faktorech, především na objemu povodňové vlny a kulminačním průtoku, sekundárně na naplněnosti vodního díla a jeho ne/ovladatelném ochranném prostoru.

Ostatní vodní díla na Vltavě, Sázavě a Berounce, včetně některých významných rybníků mohou velkou vodu ovlivnit maximálně do úrovně Q1, dále je transformace povodňové vlny bezvýznamná.

Významná vodní díla, jsou uvedena v kapitole níže.

Negativní ovlivnění vodními díly

Naopak při porušení hrází vodních děl (zejména Orlík, Slapy a u vodního díla Švihov) by vzhledem k významným objemům došlo k totálnímu zaplavení a obrovským povodňovým škodám, a to nejen ve správním území městské části, ale i dále proti a po toku Berounky a po toku Vltavy a Labe. Více viz kapitola Zvláštní povodeň.