<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Historické povodně > Povodně do roku 2000

Povodeň 1794

Náhlé oteplení a tání velkého množství sněhu způsobilo koncem února a začátkem března 1784 povodně v Čechách, zejména v povodí Vltavy a Labe.

K této změně počasí, doprovázené vydatnými dešti, došlo ve střední a západní Evropě po 23. únoru 1784. O čtyři dny později začaly praskat ledy a to současně na hlavních i vedlejších tocích. V povodí Vltavy došlo k velmi rychlému zvednutí hladiny toků na úroveň stoleté nebo dvěstěleté vody. V Praze došlo ke kulminaci hladiny dne 28. února, kdy voda během 12 hodin vystoupila o čtyři metry a její průtok byl vypočten asi na 4580 m3/s. V Praze ten den zatopila 114 ulic, 785 domů a pobořila část pilíře uprostřed Kamenného mostu. Na Labi a dalších českých tocích byly kulminace hladin zaznamenány o den či dva později.

Povodeň 1845

Povodeň v roce 1845 byla jedna z největších povodní na území Čech i Moravy v novověku. Překonána byla (a to ne všude) až po více než 150 letech povodní v roce 2002. Maximální průtok vody Prahou během povodně v roce 1845 je odhadován na 4500 m3/s.

Povodeň 1890

Povodeň ze září 1890, během níž došlo mj. k poboření pilířů Karlova mostu, měla podobný průběh jako povodeň roku 2002. Frontální vlna ze severní Itálie přinesla mezi 1. až 4. zářím značné srážky do povodí řeky Vltavy a způsobila vylití řeky z břehů. Kulminační průtok v Praze dosahoval 3975 m3/s.

Povodeň 1940

15. březen, Vltava, průtok 3245 m3/s

Povodeň 1954

Letní přívalové deště způsobily počátkem července 1954 povodeň v povodí řeky Vltavy. Hlavní část srážek spadla mezi 5. a 8. červencem 1954 v oblasti Šumavy a Jižních Čech. V povodí Otavy se jednalo o stoletou vodu a řeka zaplavila značnou část města Písek. Dále po proudu Vltavy byla povodňová vlna zpomalena právě dokončovanou vodní nádrží Slapy, která zachytila asi 90 milionů m3 vody. V Praze kulminovala Vltava dne 10. července 1954 a byl zde zaznamenám průtok 2275 m3/s.